V roce 1567 získal Litomyšl Vratislav z Pernštejna. Zastával úřad nejvyššího kancléře a náležel tudíž k nejmocnějším mužům Českého království. Přes své velké zadlužení se rozhodl v Litomyšli zbudovat honosný zámek, údajně jako dar lásky pro svoji ženu Marii Manrique de Lara. Stavitelem zámku byl Jan Baptista Avostalis a jeho příbuzný Oldřich Avostalis. Koncipovali jej jako renesanční sídlo čtvercového půdorysu, v němž dochází ke zvláště působivému spojení dispozice italských arkádových dvorů s českými štíty a sgrafity. Jako dokonalý typ renesanční středoevropské šlechtické rezidence byl spolu s celým areálem zapsán v roce 1999 na Seznam UNESCO.
Stavba probíhala v letech 1568–1582. Na východní a severní straně se stavitel musel vypořádat s pozůstatky dosavadního hradu, které pojal do novostavby. Všechny fasády zámku včetně komínů zdobí sgrafita. Je zde přes osm tisíc psaníček, která nesou nejrůznější motivy. Každé psaníčko je jiné. Velké množství figurálních sgrafit pokrývá zejména celou severní fasádu druhého nádvoří. Převažují zde bitevní scény vyjadřující ideu volající po sjednocení křesťanství v boji proti jinověrcům, v dobovém kontextu proti Turkům. Na arkádách kolem nádvoří je umístěn dětský program nazvaný Život na zámku.
Posledními majiteli zámku, kteří v něm bydleli, byli Valdštejnové-Vartemberkové. V závěru 18. století zde provedli řadu úprav. V této době se definitivně zformovala výzdoba většiny interiérů zámku, které jsou dnes barokní, rokokové a především klasicistní. Z konce 18. století pochází také známé zámecké divadlo dochované včetně jevištní techniky a početného souboru dekorací od Josefa Platzera. Divadlo je dnes evropsky významnou památkou.
Základní prohlídková trasa, která provede návštěvníka nejkrásnějšími reprezentačními pokoji na zámku, vzácným zámeckým divadlem z roku 1797 a seznámí jej s krátkou historií všech čtyř aristokratických rodin, které Litomyšl vlastnily. Prohlídka trvá cca 50 minut.
Prodloužená prohlídka pro všechny milovníky historie. Návštěvník prochází rodinným divadlem a reprezentačními sály, zámeckou kaplí a hostinskými pokoji. Projde všechny zařízené pokoje na zámku. Prohlídka trvá cca 90 minut.
Komentovaná prohlídka studijní sbírky historických klavírů a dochovaných kulis ze zámeckého divadla.
Otevírací doba:
duben a říjen, víkendy a svátky 10.00–16.00
květen Út–Ne 10.00–16.00
červen Út–Ne 10.00–17.00
červenec a srpen Út–Ne 10.00–18.00
září Út–Ne 10.00–17.00
Poslední prohlídka 60 min. před zavírací hodinou.
Státní zámek Litomyšl
Jiráskova 93, 570 01 Litomyšl
Tel.: 461 615 067
www.zamek-litomysl.cz
Stálá expozice Městské galerie Litomyšl.
Otevírací doba:
květen Út–Ne 10.00–12.00, 13.00–16.00
červen až září Út–Ne 10.00–12.00, 13.00–17.00
Smetanovo náměstí 110, 570 01 Litomyšl
Tel.: 461 614 765
www.galerie.litomysl.cz
Expozice soch Olbrama Zoubka a Srdce pro Václava Havla.
Vyjdeme-li zpět na první nádvoří, můžeme zámek obejít proti směru hodinových ručiček. Okolní budovy a také park byly opraveny v letech 2011–2014.
Naproti zámku stojí bývalý zámecký pivovar, původně renesanční, rozšířený v roce 1630 a barokně upravený F. M. Kaňkou v 18. století. Fasády zdobila sgrafita, z nichž většina je dnes zakryta, a ukončovaly bohaté štíty jako na zámku. Nedávné úpravy dle projektu Josefa Pleskota se dotkly zejména interiérů, kde vznikla řada společenských prostor a ubytování hotelového i hostelového typu. V pivovaru je také Rodný byt Bedřicha Smetany.
Na pivovar navazuje velká barokní jízdárna z počátku 18. století. Nad vchodem je alianční erb Trautmannsdorfů a Kouniců.
Hned vedle stojí konírna z téže doby od F. M. Kaňky se sochou koněvoda nad vchodem z dílny F. M. Brauna. V konírně je umístěna část dětského programu s názvem Bludiště historií zámku. Před konírnou je brodidlo pro koně.
Budova vlevo z konce 18. století, dnes kavárna, sloužila původně jako kočárovna. Před ní stojí nový pavilon s dětským programem Škola rytířů a dvorních dam.
Jízdárna, konírna, kočárovna a park byly nedávno opraveny dle projektu architektonické kanceláře HŠH (Petr Hájek, Jan Šépka, Tomáš Hradečný).
Park, stejně jako francouzská zahrada na druhé straně zámku, vznikl již za Pernštejnů, ale prošel řadou proměn. V parku najdeme kromě některých vzácných dřevin, potůčků v laminátových korytech, malého rybníčku a voliéry také sochu lva z roku 1808, kterou dal zhotovit hrabě Valdštejn na památku svého bratra Františka, který padl v napoleonských válkách. Střední část parku je upravena pro umístění mobilního jeviště a hlediště. Tento prostor vymezují dva vystupující terénní útvary, což jsou původní hliněné dělostřelecké rondely, pozůstatek opevnění hradu z 15. století. Umístěn je zde také dětský program Zábava v zámecké zahradě.
Mezi zámeckým nárožím a empírovou panskou budovou, dříve bytem ředitele panství, projdeme do francouzské zahrady. V nároží před námi je salet, romantický pavilon z konce 18. století, který stojí na dělostřeleckém bastionu, jenž je pozůstatkem opevnění zámku z 16. století. Na ohradní zdi stojí sochy antických božstev, vpravo Mars a Minerva z období klasicismu, vlevo barokní plastiky Apollona, Cerery, Diany a Plutona.